Hadeeth Cards
Da'wa cards that highlight great meanings from the noble prophetic hadiths in a simple style and attractive display that helps the Muslim to have a deeper understanding of his religion in an easy way
All
Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že někteří lidé z polyteistů mnoho zabíjeli a mnoho cizoložili a pak přišli k Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekli: „Věru, že to, co říkáš a k čemu vyzýváš, je dobré, kdybys nám oznámil, zda by pro to, co jsme dělali, bylo nějaké vykoupení?" A bylo sesláno: {a kdož nevzývají spolu s Bohem žádná božstva jiná a nezabíjejí duši žádnou, jejíž zabití Bůh zakázal - leda podle práva, a nesmilní.} [Spásné zjevení: 68]. A bylo sesláno: {Rci: „Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží"} [Skupiny: 53].
Al-Bukhari and Muslim
K Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišli muži z polyteistů. Tito muži mnoho zabíjeli a cizoložili a řekli Prorokovi: To, co říkáš a k čemu vyzýváš, (islám a jeho učení) je dobré, ale je pro to, co jsme dělali (polyteismus a velké hříchy), nějaké vykoupení? A byly seslány dva verše, kde se hovoří o tom, že Bůh přijal od lidí pokání, přestože páchali mnoho velkých hříchů. A kdyby to tak nebylo, zůstali by nevěřícími a nikdy by tuto víru nepřijali.
Ibn ‘Umar (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) kázal lidem v den dobytí Mekky a řekl: „Lidé! Věru, že Bůh od vás odňal namyšlenost doby nevědomosti a její chvástání se vašimi otci (původem). Lidé se dělí na dva: zbožného, bohabojného, drahého Bohu a hříšného, nevěřícího, nepatrného pro Boha. Všichni lidé jsou synové Adama a Bůh stvořil Adama z prachu. Pravil Bůh: {Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.} [Komnaty: 13].
At-Tirmidhi
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) kázal lidem v den dobytí Mekky a řekl: Lidé! Věru, že Bůh od vás odňal namyšlenost doby nevědomosti a její chvástání se vaším původem. Jsou jen dva druhy lidí: Buď věřící, zbožný a bohabojný, který poslouchá a uctívá Boha, a takový je Bohu drahý, i kdyby neměl žádný vznešený původ a dobré postavení mezi lidmi. Nebo nevěřící, hříšný, a ten je pro Boha nicotný a nic pro Něj neznamená, i kdyby měl dobrý původ a postavení a moc mezi lidmi. A všichni lidé jsou synové Adama a Bůh stvořil Adama z prachu, a tak tomu, kdo pochází z prachu, nepřísluší, aby byl pyšný na sebe a svůj původ, jak to potvrzují Boží slova: {Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.} [Komnaty: 13].
Zubajr Ibn al-‘Awwám vyprávěl: „Když byl seslán verš: {a posléze v ten den na blahobyt tázáni budete!} [Rozmnožování:8], řekl jsem: „Posle Boží, na jaký blahobyt budeme tázáni? Na tyto dvě černé věci, datle a vodu?" A on odpověděl: „Tak tomu bude.”"
At-Tirmidhi
Když byl seslán verš: {a posléze v ten den na blahobyt tázáni budete!}, tzn. budete tázáni na to, zda jste děkovali Bohu za to, čím vás obdařil, Zubajr Ibn al-‘Awwám (ať je s ním Bůh spokojen) řekl: Posle Boží, na jaký blahobyt budeme tázáni? Na tyto dvě věci, které nestojí za ptaní, datle a vodu? A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: Budete tázáni na blahobyt i přes stav, ve kterém jste, protože tyto dvě věci jsou velké dobro od Boha.
‘Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Předávejte, co jsem řekl, i kdyby to měl být jen jeden verš, a není hříchem mluvit o tom, co vyprávěly děti Izraele, a ten, kdo o mně bude úmyslně lhát, bude mít své místo v ohni.”
Al-Bukhari
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nařídil rozšiřovat vědění, které je v Koránu a sunně, i kdyby to byla jen malá část, jako jeden verš z Koránu nebo jeden hadíth, s podmínkou, že ten, kdo to rozšiřuje, tomu rozumí. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že nevadí vyprávět, co říkali Izraelité o tom, co se jim stalo, o svých prorocích atd., pokud to není v rozporu s islámem. Nakonec varoval před tím, aby se o něm lhalo, a pokud si o něm někdo něco záměrně vymyslí, dostane se mu příbytku v ohni.
Al-Miqdám Ibn Ma’dí Karib (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Jednou se možná stane, že muž bude ležet opřený na pohovce a dostane se k němu můj hadíth (výrok) a on řekne: „Mezi námi a vámi je Boží kniha; co jsme v ní našli, že je povolené, to povolíme a co jsme v ní našli zakázané, to zakážeme,” ale věru, že co zakáže Posel Boží, je jakoby zakázal Bůh.”
Ibn Maajah
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že přijde doba, kdy část lidí bude sedět a jeden z nich bude ležet na pohovce. A ten, když uslyší hadíth, řekne: Tím, co mezi námi rozhodne, je Korán a ten nám stačí a co v něm najdeme, že je povolené, to budeme dělat a co tam najdeme jako zakázané, tomu se vyhneme. A proto Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že všechny věci, které on zakázal ve své sunně, jsou zakázané úplně stejně, jako by to bylo zakázané v Koránu, protože Prorok pouze předává to, co mu řekl Bůh.
Al-‘Irbád Ibn Sáríja (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Jednoho dne se mezi námi postavil Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) a kázal tak, že se naše srdce třásla a naše oči se zalily slzami, a někdo řekl Prorokovi: „Posle Boží, řekni nám kázání na rozloučenou a dej nám závazek." A on řekl: „Bojte se Boha, poslouchejte a buďte poslušní (svých vládců), i kdyby to byl habešský otrok. Uvidíte po mně mnoho rozporů, a tak se držte mé sunny a sunny pravověrných, správně vedených chalífů a držte se jí zuby a střezte se novot, protože každá novota je blouděním.”
Abu Dawood
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) kázal svým druhům a jeho kázání bylo tak působivé, že se z něj třásla srdce a slzely oči. A jeho druhové řekli: Posle Boží, jako by to bylo kázání na rozloučenou, protože viděli, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) kázal více než jindy. Proto ho požádali o nějaké doporučení, kterého se budou držet, až zemře. A on řekl: Radím vám bohabojnost, tzn. konat povinnosti a dodržovat zákazy. A poslušnost vůči vašim vládcům, i kdyby vám vládl otrok - tím chtěl říct ten nejníže postavený člověk - tak jím neopovrhujte a poslouchejte ho, protože neposlušnost vůči vládci vede k pokušením a rozbrojům. A ten z vás, kdo bude žít, uvidí velké rozkoly a rozepře. Způsob, jak se jim vyhnout, je držet se sunny Proroka a sunny pravověrných, správně vedených chalífů, kteří přijdou po něm, tj. Abú Bakr as-Siddíq, ‘Umar Ibn al-Chattáb, ‘Uthmán Ibn ‘Affán a ‘Alí Ibn Abí Tálib (ať je s nimi se všemi Bůh spokojen). „Držet se jí zuby,” v arabštině doslova „zuby moudrosti,” znamená ji dodržovat. A varoval je před novotami v náboženství, protože každá novota (bid'a) je blouděním.
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tomu, kdo o mně vědomě lže, se dostane místo k sezení v ohni.”
Al-Bukhari and Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že tomu, kdo o něm vědomě lhal, že mu lživě přiřkl nějaké činy nebo slova, se dostane místa k sezení v ohni jako trest za tuto lež.
Abú Hurajra vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Na konci (času) mé obce se objeví lidé, kteří budou říkat věci, o kterých jste nikdy neslyšeli vy ani vaši otcové. Dejte si na ně pozor!”
Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že na konci času jeho obce se objeví lidé, kteří budou lhát a budou říkat věci, které nikdo před nimi neříkal, a budou si vymýšlet hadíthy o Prorokovi. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nám nařídil, abychom se jich vyvarovali, neseděli s nimi a neposlouchali jejich hadíthy, aby se tyto hadíthy nerozšířily mezi lidmi a nepředávaly se dál.
Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl: „Zapisoval jsem vše, co jsem slyšel od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby to zůstalo navěky. Ale Qurajšovci mi to zakázali a řekli: „Chceš zapisovat vše, co řekne Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír), a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) je člověk, který mluví, když je spokojený i když se zlobí?" A tak jsem přestal zapisovat a řekl jsem to Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on ukázal prstem na svoje ústa a řekl: „Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda.”"
Abu Dawood
‘Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) řekl: Zapisoval jsem vše, co jsem slyšel od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby to zůstalo navěky. Ale Qurajšovci mi to zakázali a řekli: Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) je člověk, který mluví, když je spokojený i když se zlobí, a tak se může splést. A tak jsem přestal zapisovat. Poté jsem řekl Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír), co řekli, a on ukázal prstem na svoje ústa a řekl: Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda, ať už to říkám v době, kdy jsem spokojený, nebo v době, kdy se zlobím. A věru, že Bůh pravil o Svém Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír): {ani nehovoří z vlastního popudu svého.* Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto} [Hvězda: 3-4].
